Chtěl bych tady moc poděkovat VŠEM, kteří letos povzbuzovali na maratonu. Bylo jich daleko víc a hlavně, tleskali všem, ne jen tomu svýmu. Pokud to šlo, snažil jsem se jim děkovat. Ty skupinky a jednotlivci na posledních dvou kilometrech mě nakonec dotlačily do cíle. A ani mi nevadilo, že v Pařížský už tolik povzbuzovačů nebylo, tam už vidím bránu. Důležití byli Ti u Invalidovny, na nábřeží, za tunelem. MOC DÍKY.

hej, hej, atmosfera vynikajuca, hlavne spaniely a taliany to tam valili ako na Tour de France 

>> andyxx7, 09. 05. 2011 10:57:20

přesně tak, byl to můj první velký závod a diváky jsem byl naprosto uchvácen. Hnali mě kupředu a já se potřeboval krotit, abych vydržel. Tour de France bylo první, co mě napadlo =)

Pro me jako divaka byl zazitek naprosto fantasticky (chodidla me svrbely, ne ze ne:-)) Videli jsme hodne nezapomenutelnych momentu, vcetne kluka, co 50 m pred cilem uz nemohl dal a zustal stat u zabradli. Jeden ze zachranaru mu pote pomohl dojit do cile (z povzdali). Nejsilnejsi byl ale ten zazitek, kdy jsme videli asi 45letou pani, ktera se pri vraceni se ze Smichova, tesne pred nabehem na most Legii, strasne rozplakala a vrhla se do naruci (zrejme) manzela, ktery tam na ni cekal. Stali tam tak snad 5 minut.Pani se pote vydala chuzi zpet na trasu. O hodinu pozdeji jsme ji na zacatku Parizske videli odhodlane bezet poslednich par set metru do cile. Na tohle nikdy nezapomenu.

Nebýt podpory diváků tak jsem asi došel o hodně déle s jejich podporou jsem sice pomalu ale běžel a doběhl.MOC VŠEM DĚKUJU.

Dvojnásobný dík těm co fandili nám turistům, když už některé kapely podél trati měly zabaleno. Hromada diváků na startu je fajn, ale každý divák v Libni při druhém průběhu vydá za sto.

Co se týká fandících diváků, mám dva zážitky, které se trochy vymykaly té spoustě dalších: – Divačka, která mne zaujala na konci Těšnovského tunelu, asi věděla hodně o akustice. Dobíhal jsem v době, kdy už muzikanti měli dávno uklizeno, do cíle jen kousek, bylo tam už docela ticho, a najednou se asi v polovině tunelu začala ozývat zvučná angličtina, že to vypadalo na nějakou moderátorku velmi dobře elektrifikovanou. Říkal jsem si: to musí být nějaký megafon namířený přímo do tunelu, ale proč zrovna tady a právě ted? Ale jak jsem se blížil na denní světlo, její hlas postupně slábnul, a když jsem ji míjel u chodníku přesně na hraně tunelu, mluvila „skoro normálně“ a jen pomocí svých hlasivek. Využila, řekl bych, že vědomě a šikovně, zajímavý akustický efekt. O dost kilometrů předtím mi utkvěla v paměti mladá maminka, s malým děckem v náručí a ještě k tomu neúnavně bubnující drobnou paličkou na malý dětský bubínek (ani vlastně nevím, jak to všechno pobrala). Nebyl to žádný velký rámus, do bubnování dávala právě jen takovou sílu, aby to mimino vydrželo, ale bylo to o to milejší a od srdce.

Já fandil a fotil u Intercontinentalu celých pět hodin, jen mě mrzelo, že každá z mladých dobrovolnic měla na krku píšťalku, ale nepoužívali ji vůbec aspoň kolem mě! Příště by to chtělo tyto poučit ne-li jim to nařídit, aby dělali vřavu…Příště na to nechci koukat, ale zase běžet.

Také musím za sebe říci,že podpora diváků byla neskutečná a hnala mě kupředu! I když oni si to teď bohužel nepřečtou, musím strašně moc poděkovat!! Naprosto úžasný pocit když fandí nám všem, nejen těm svým! Škoda že není nějaká možnost všem těm lidem poděkovat a říct jim, jak moc jsou důležitou součástí závodů a jak moc si vážíme toho, že tam jsou s námi a povzbuzují nás!

>> LemonaidLucy, 09. 05. 2011 17:10:56

Tak přesně tohle já měla v cili!

Doběhla jsem do cíle, už na půl padající jsem se z posledních sil procpala příšerným davem tlačících se lidí a ve chvíli kdy jsem viděla mého skoromažela se synem, rozbrečela jsem se padla na zem.

Jak jsem ho spatřila věděla jsem, že už o mě bude postaráno a že už můžu klidně „umřít“.

Asi 10 minut jsem byla mimo a i když se mě Ondra staral, cizím kolemjdoucím to nebylo jedno a ptali se ho, zda mi mají zavolat záchránku a chtěli nějak pomoct.

PROSTĚ DÍKY VŠEM!!!! Je to celé nepopsatelný zážitek plný emocí a jsem z toho všeho dojatá ještě teď!

podpora lidi fakt dava hroznou silu a vsiml jsem si, ze jsem u frenetickych fandicu zrychluji … s nekterymi hloucky jsem i trochu komunikoval a malicko hecoval:-) super byli spanelaci a italove, kdyz rozjeli svoje choraly … 35 – 39 km jsem vubec nevnimal okoli a netusim co se kolem delo, ale pak jsem se probral a obsypana parizska s cilovou branou na konci to byl zazitek jak prase … vykaslal jsem se na cas a uzival si to, maval, chytil se s nejakou spalelskou skuninu kolem ramen – asi jsem tam i tech 24 vterin provaril, ale stalo to za to!!! euforie ve me stale pumpuje:-)

>> Juran Juran, 09. 05. 2011 23:22:38

Musím smeknout před tvojí prací s publikem, vynesla tě dokonce na titulní stránku behej.com .

>> datlos, 10. 05. 2011 07:34:59

díky za info, ani jsem to nepostřehl – to je teda meganáhoda:-) luxusní foton – už putuje na plochu jako tapeta:-)