Tome, gratuluji!

..taky připojuju gratulaci…krásně jsi vystihl pocit z prvního maratonu,..na ten se vážně nezapomíná…a i ten pocit že to byl ke všemu rekordní maraton

Ahoj Tomáši, moc gratuluju k prvnímu maratonu. P.K.

Taky blahopřeju, sleduju Tvůj (vlastně váš všech..) příběh ve vláknu „Jak uběhnout…“ a moc vám fandím.. Hned jak jsem viděl ve zprávách svěťák v Berlíně, hned jsem si vzpoměl… hele, Tom_pce… taky si vytvořil svůj rekord:-))

>> volenet, 30. 9. 2008 12:14:15

Nespletl sis to s Bostonem? Berlin limit nemel ani loni.

Děkuji za gratulace, ale proto jsem tento článek nepsal, chtěl jsem to napsat tak aby byl motivací pro další prvomaratonce případně začínající běžce.

>> VanaXXL, 30. 9. 2008 18:42:31

Ani já jsem nezaznamenal nějaký limit a co jsem zažil, bylo nás moc co dobíhalo se mnou a taky davy za mnou, tak kde by byl potom tento limit?

Hezky cteni a skvela motivace, blahopreju.

Tomáši moc a moc gratuluju a zároveň jsem moc rád, že jsi to ve zdraví přežil. Tak zas někde na společném běhání. Miloš

Můj šestý maratón a nic tak úžasnýho jsem nezažil. Ty lidi kolem trati byli fantastičtí stejně jako precizní organizace. Doběhl jsem dvě hodiny po vítězi a ulice, tribuny v cíli byly stále plné. Který sport nám dopřeje, že jako hobbíci můžeme být ve stejném závodě kde běží světový rekordman a padne nový světový rekord! 

Tome zdravím a také blahopřeji k úspěšnému dokončení prvního maratonu v životě. Já na svůj první maraton, který jsem běžel před dvaceti léty, dodnes moc rád vzpomínám a přeji ten pocit zažít každému.

Tomáš Velecký měl štěstí, které asi moc našinců nepotká: odbyl si svou maratonskou premiéru na stejné trati a stejný rok, kdy se první běžec v historii dostal pod hranici 2:04. Své zážitky sepsal po návratu domů, včetně závěrečné poklony svému učiteli.