Trochu odlehčím: Možná je nejlepší způsob lidského pohybu „poskakování“, jak ho známe např. u boxerů A teď vážněji: zemřel jeden z nejlepších rohovníků všech dob, Joe Frazier, který mimo jiné za svoji kariéru naběhal víc km, než jaký má zeměkoule obvod při rovníku. Milý Joe, měj se fajn! http://www.lidovky.cz/…b4-/lide.asp?…

>> Komsomolec, 08. 11. 2011 10:47:00

Chtěla bych říct, že se naprosto mýlíš, a ukázat ti v čem, ale tady se to tedy vůbec nehodí.

>> Dav, 08. 11. 2011 10:08:51

To ano, třeba ten indiánský běh tak jak jej kdysi dokázali jeho původní uživatelé používat, by mohl být ideálem pro přirozený a lidskému tělu vlastní přesun na velké vzdálenosti…

Jaký kdo máte názor na využití gravitace , s přihlédnutím ke kopcovitému terénu prérií (kde nejspíš indiánský běh „vznikl“ ) ??

Navíc nějaký rozdíl nás dvounožců musí oproti čtvernožcům být…jak podle vás ovlivňuje pohyb tento náš rozdíl oproti zvířatům ?

>> Pavla T., 08. 11. 2011 11:05:42

Když nám chodí česká filosofická literatura (od Reflexe po Filosofii etc.), hledám tam právě autory, o kterých jsem psal. Zapomněl jsem samozřejmě ještě na dr. Romana Cardala a Kranáta a svého času i prof. Karla Vránu a k tomu část české dominikánské školy. Ano, zde to nemá cenu řešit. Bylo by nutné jít do původní řeči, primárně i v argumentech, a to se na běžeckém foru nehodí. Už jsem dostal párkrát vynadáno Jinak s tím, co píše např. prof. Hogenová o filosofickém pojetí sportu, včetně Patočkových exkurzů, zcela souhlasím a jsem si naprosto jist, že se nemýlím. Vždycky jsem si totiž myslel, že filosofie je dialogickým tázáním, které ukazuje, jak je každý z nás vzdálený pravdě, nikoliv jak a „kolik“ se mýlí. To snad platí od Aristotela po Searla.

>> Komsomolec, 08. 11. 2011 11:10:23

Ale ano, filosofický text lze zcela nepochopit, a tedy se mýlit. A už tady těch podivných odkazů nech, nebo se neudržím 

>> Pavla T., 08. 11. 2011 11:20:58

Neudržím a „podivné odkazy“? To je zvláštně pochopený a ne-zvlastněný dialog. Uzavřel bych to právě tak, že prof. Hogenová má v tomto thematu k pravdě nejblíž. Její práci sleduji pár desítek let a nemám, co bych na svém názoru měnil. 

K názvu tématu :

Nejpřirozenějším bude běh pro toho (aniž by si to dal kýmkoli vymluvit), kdo považuje za „důležité si jej plně užít“ jak říká nyní běžící flash reklama tri3expert…) – tedy běh je hodně o emocích a endorfinech podle mne, ač jiní u něj možná meditují a vytěsňují jakékoli emoce, tak endorfiny se vyplavují intenzivně každému (a rychleji než u chůze, což je v dnešní uspěchané době, kdy honíme čas všude, důležité…, navíc k vyčištění hlavy dojde také rychleji než u chůze…)…to jsou některé z podstatných důvodů proč je běh tak oblíbený – i pro mne . Jinak evolučně – běh pro pronásledování zvěře asi nehrál tak velkou roli jako jiné taktiky polapení a udolání zvěře…

Zatímco pak zde vždy bude varovný prst ortopedů, fyzioterapeutů a kdo ví koho ještě (včetně mne v sousedním vlákně o běhání pro zdraví kde už mám auru oblíbenosti –182…) …pro něž bude chůze přirozenější už z toho důvodu, že u těla je méně namáhán svalový a pohybový aparát…(pokud bysme uvažovali o přesunech na velké vzdálenosti, je zde i aspekt že při chůzi tělo více šetří tekutinami)

ALE UPŘÍMNĚ – CHÁPU ŽE CHŮZE JE PRO „ADRENALINOVÉHO ZÁVISLÁKA“ PROSTĚ NUDA…( přesto z vlastní zkušenosti vím, že si lze najít k chůzi pozitivní vztah – zařazením do tréninku spolu s během, chozením na výlety s rodinou, více možností nesledovat hlavně terén pod nohama ale spíš přírodu nebo myšlenky ve své hlavě pokud někdo zjistí větší zklidňující a meditační efekt chůze… Jinak se na svižnou chůzi možná dívá i ten, kdo prostě vyráží na delší tůry se svým čtyřnohým přítelem (teď nemyslím nordic walking, ale psa…)

>> muflon, 08. 11. 2011 11:10:08

Jaky to je vlastne ten indiansky beh?

Kdysi jsem cetl verzi od Karla Maye – to bylo jakesi stridani odrazove nohy, ale to si predpokladam May vymyslel.

Este k tym vykonom prehistorickych ludi. Niekedy v roku 1850 pricestoval (bol dovezeny) indian menom Jelenia Noha, ktory vynikal medzi svojimi sukmenovcami v severnej amerike neobvyklim bezeckym talentom. V Britanii potom prekonal niekolko platnych rekordov, najdlhsie – asi 90rokov vydrzal jeho rekord na 1h – cca 18.6km. To nie je uplne marne, ale ze by tym zahambil dnesnych olimpionikov… Romanticke predstavy o superatletoch minulosti su proste len nepodlozene sny.

>> SlavoK, 08. 11. 2011 11:38:32

Slavo, vsetky vykony musis chapat v kontexte doby. Na tu dobu bol vykon 18,6km na hodinovke nieco nadludske a dnes to vedia behat pomaly zeny. Len preto, ze dnes vedia bezat v ramci maratonu tempom rychlejsim, nez Zatopek zabehol famoznu hodinovku, tak to este neznamena, ze Zatopek bol uplne marny.

Na svoju dobu bol aj Deerfoot famozny a najma na to, ze nemal ziadny specializovany atleticky trening – ani na tu dobu specializovany, nieto na dnesnu dobu.

Vynimocni sportovci by boli vynimocnymi aj v dnesnej dobe, lebo skratka vycnievali svojim talentom. Dnes by vsak trenovali inak a mali ine podmienky, tudiz je tazke ich porovnavat so sucasnymi vykonmi. Ludia sa v poslednych 200 rokoch moc nezmenili, takze tazko hovorit o nejakej evolucii druhu, skor o evolucii sportovej pripravy.

Ak si kupim knihu toho McAllistera (AK, podotykam) pozriem sa blizsie na tie jeho vyskumy. Mozno zostanem velmi prekvapeny, aki zdatni boli nasi predkovia.

>> Mato, 08. 11. 2011 13:22:24

Podle některých historiků se míli za 4 minuty podařilo zaběhnout už v roce 1770.

Podobně (je to v knize Running: A Global History) existují názory, že se v rámci dlouhých závodů tehdy někomu běžet ekvivalent dnešního maratonu na úrovni WR.

Jen se to poměrně špatně dokazuje

>> SlavoK, 08. 11. 2011 11:38:32

Výkony opravdu musíš hodnotit v kontextu doby. To bys také mohl dojít k závěru, že vlastně Zátopek takový super běžec nebyl, když měl maraton za 2:23 

>> Mato, 08. 11. 2011 13:22:24

Prave preto, ze za 200rokov sa ludia nezmenili, ale Deerfoot bol vpodstate vytrhnuty z doby kamennej a preneseny do 19.storocia. Z mojho pohladu je to teda priklad talentovaneho bezca v dobe kamennej. A sice nemal trenink ale na tych 18.6km nabehal spustu zavodov v Britanii predtym. Jeho kondicia pri prvych zavodoch bola asi skor na urovni 18km/h.

Pri zivotnom style aky mal od narodenia ako preriovy indian. Keby si zobral od narodnia dnesneho europana a nechal ho vychovat v stejnych podmienkach tak by podla mna mohol dosiahnut podobnu vykonnost. (Za predokladu ze by mal bezecky talent, pretoze aj Deerfoot bol medzi indianmi vynimocny)

Z toho mne vypliva, ze ludia v dobe kamennej neboli o nic zdatnejsi nez su ludia dnesny, rozdiel je len v zivotnom style.

Takze ano, ked si vezmes dnesneho priemerneho europana a postavis ho proti lovcovi mamutov, tak v atletike tazko prepadne. Ale sotva by si nasiel lovca mamutov, ktori by sa mohol postavit v maratone Hallovi. Alebo kmenovu matku rodu, ktora by prehodila Spotakovu.

>> SlavoK, 08. 11. 2011 13:52:00

Precitaj si tuto ukazku z Kindle edicie tej McAllisterovej knihy. Snazi sa dokazat, ze aj neandrtalska zena by porazila dnesneho steroidmi napichaneho svetoveho sampiona v armwrestlingu. Jeho argumentacia nie je „jedna baba povedala a jeden indian dokazuje vsetko“… http://www.amazon.com/…2/ref=sr_1_1?…

Uz som presvedceny, knihu si kupim, aby som mal z coho cerpat. Dnesny clovek je skutocne fyzicky najzdegenerova­nejsim druhom cloveka aky kedy chodil po zemi. A nie len ten sedavy, lenivy kancelarsky typek, vsetci.

Tiez nesmies zabudnut, ze Hall, aj Spotakova mali vysoko specializovany trening po mnoho rokov. Postav nasich predkov do zavodu s nimi po 3 rokoch treningu a argument by bol iny. Geneticke dispozicie treningom tazko zmenis. Zrovna neandrtalec nie je najlepsi priklad pre vytrvalostneho bezca, kedze bol podstatne tazsi a hustejsi nez dnesni ludia. Na bezca si vyber lahsi typ hominida 

>> Mato, 08. 11. 2011 14:03:30

Ja som mal za to, ze neandertalci su vyhynula vetva. To je ako porovnavat sa so simpanzom.

promiňte, ale řešíte úplně špatnou otázku. Nejpřirozenější samozřejmě není ani běh, ani chůze, ale plavání! Už v embryonálním stádiu lidského plodu je jasně vidět, jak velká část evoluce člověka probíhala pod hladinou, nemluvě o tom, že celý prenatální život dítěte probíhá ve vodě (byť plodové). To byla vůbec největší evoluční chyba, kterou naši předchůdci udělali: že vůbec vylezli z toho móře. Mohli jsme se tam dneska válet s delfínama a neřešit blbosti. 

>> muflon, 08. 11. 2011 11:27:21

Chůze přirozenější z hlediska čeho? Resp. k v kontextu čeho je chůze méně namáhavá? Protože jestli v kontextu vzdálenosti, tak s tím si dovolím pochybovat. Urazit 40 km za 4 hodiny, anebo za 10 hodin je sakra rozdíl, co se týče zátěže pohybového aparátu. 10 hodin chůze mne zničí pohybově, přičemž 4 hodiny běhu energeticky.

>> SlavoK, 08. 11. 2011 14:37:24

Ne, neandrtálci se stačili zkřížit s erektusama. Jejich potomci pomaleji běhají a rychleji myslí …

>> Luckyboy, 08. 11. 2011 16:22:42

1. Chodza je menej namahava nez beh v zmysle poctu spalenych kalorii na prejdenu vzdialenost (cca o 30–40%, pouzivajuc najefektivnejsiu rychlost chodze a najefektivnejsiu rychlost behu). Moze byt pomerne podstatne pre pracloveka bez vyrazneho energetickeho nadbytku.
2. To ze Ta 40km chodze znici z hladiska pohyboveho aparatu znamena len tolko ze nie si na to zvyknuty. Podobne pre cloveka ktory nikdy poriadne nebehal (a nech ma uzasnu kondicku z inych sportov_ je 40km beh riadna zataz na pohybovy aparat (chodidla, klby) ktoru pravdepodobne ani nevydrzi, ak by aj srdce a svaly vladali…

>> Esteban, 08. 11. 2011 19:30:29 1.Chodza je menej namahava nez beh v zmysle poctu spalenych kalorii na prejdenu vzdialenost.....

Ano máš pravdu při chůzi spotřebuješ méně energie, než při běhu, ale zapojuješ svaly, které musí pracovat (10hodin, místo 4hod) viz příklad >> Luckyboy, 08. 11. 2011 16:22:42

Teoreticky by jsi nejdéle vydržel stát nehybně na místě, neboť tam nespotřebováváš tolik energie, jako při chůzi, ale dojde k celkové únavě spojené se svalovou únavou.

Při přemístění z bodu A do B nemůžeme počítat pouze s přímým výdejem energie, ale je zapotřebí tam započíst i další únavu, která je závislá na čase a ne na dráze.

2. I když jsem hodně chodil, tam mě většinou zničilo více ujít 40km, než lehce odběhnout 40km (tempem ultra)

>> Mato, 08. 11. 2011 14:03:30 Mozno zostanem velmi prekvapeny, aki zdatni boli nasi predkovia. – četl jsem něco podobného – ti kdo měli vydatnou stravu a netrpěli hladem (třeba Přemyslovci) měli postavy cca 180cm a atletické postavy.

>> Zdeněk68, 08. 11. 2011 20:03:29 Při přemístění z bodu A do B nemůžeme počítat pouze s přímým výdejem energie, ale je zapotřebí tam započíst i další únavu, která je závislá na čase a ne na dráze.

Máš pravdu, ale řekl bych, že únava je spíš nepřímo závislá na čase. Tj. čím rychleji to zaběhneš, tím víc budeš unavený. Dvouhodinoví maratonci regenerují měsíce po takovém výkonu.

>> jans, 08. 11. 2011 20:22:58

Bohužel to nedokážu spočítat, ale máš pravdu, že rychlé tempo bude mít horší výsledek, asi se shodneme, že ideální tempo je cca 8–12km/h

>> jans, 08. 11. 2011 20:22:58

Tato Tvoje myšlenka mě zaujala:

„Dvouhodinoví maratonci regenerují měsíce po takovém výkonu.“

Mohu se zeptat, kdes k takovému názoru přišel?

Mám laický pocit, že pokud někdo uběhne maraton za 2 hodiny, tak už je pořádně vytrénovaný a jeho tělo už je na takový výkon zvyklé, tj. regeneruje celkem rychle a ne několik měsíců. V opačném případě by to byl pro kohokoliv netrénovaného asi poslední maraton .

>> Bozenka, 08. 11. 2011 21:20:39

Asi tim mel na mysli, ze clovek, ktery zabehne maraton za „dve hodiny“ dalsi takhle kvalitni maraton pobezi za nekolik mesicu. Ze ma mezitim vykonnost napr. na maraton za „dve deset“ neznamena, ze plne zregeneroval.

>> Bozenka, 08. 11. 2011 21:20:39

Jo, jak píše EdCable. Prostě pomalejší pohyb je podle mě celkově úspornější, i když překonat danou vzdálenost bude trvat déle.

Co se týče pohybu na velké vzdálenosti s dlouhou výdrží, jeví se mně nejefektivnější (co do spotřeby energie, únavy organismu, částečné regenerace-protože se zapojují vždy trošku jiné svaly) střídání běhu a chůze. Člověka zastaví až nedostatek spánku, ten se nedá ničím nahradit (když tedy nepočítám použití nějakých speciálních stimulantů, tak myslím, že by šlo vydržet tak 3 dny a 3 noci…) Jo a ještě k rychlosti, čím člověk běží rychleji, tím méně může přijímat živiny, žaludek atd. nepracuje, jak by měl. Takže když se střídá běh a chůze, může žaludek za chůze pracovat a energie se alespoň částečně doplní…Taky závisí na terénu, nadm. výšce. Já třeba když byla v Alpách a intenzivně jsem stoupala směrem nahoru (při CCC), tak jsem vůbec nemohla jíst (polykat), i když jsem šla a neběžela.

>> Mato, 08. 11. 2011 14:03:30

Zaujal ma opakovane spominany odkaz na fosilie stop v Australii, podla ktorych ludia pred 20tis rokmi behali rychlejsie nez Bolt.

Tento McAllister dokonca pise “…Australsky domorodcii bezne behavali rychlostou superiacou, alebo pravdepodobne prekracujucou rychlost aktualneho svetoveho rekordera…” co uz sa mi zdalo predsa len trosinku nadnesene.

Tak som si teda konecne nieco o tych stopach vyhladal:

http://playthink.files.wordpress.com/…darticle.pdf

http://playthink.files.wordpress.com/…rticle-1.pdf V prvej praci sa pise o osmych stopach, T8 bezal najrychlejsie. Najprv som si myslel, ze sa jedna o nejaky iny vyskum. Pretoze tento najrychlejsi bezec mal odhadovanu rychlost len 20km/h.

Druha praca je pokracovanie prvej, boli objavene dalsie stopy, ale nas T8 zostava najrychlejsi. Kupodivu tentokrat mu rychlost spocitali na 37.3km/h. Dlzka kroku, ani vyska postavy sa nezmenili. Ale vo vypoctoch sa objavili detaily, ktore v prvej praci neboli – hlavne teda frekvencia kroku. A pouzite vzorce pri vypoctoch.

Podotykam ze uz tu vidiet ze McA prehana ked vravi, ze tak rychlo behali bezne, su to len stopy jedneho z 22ludi (i ked su v tom i deti).

Dalsia vec je, ze u Bolta sa jedna o priemernu rychlost, teda vratane zrychlenia, kdezto tento praclovek ma takto vypocitanu rychlost na asi 20m useku kde boli stopy, prakticky ziadne zrychlenie z nich nie je patrne. Skusil som si dosadit dlzku Boltovho kroku 295cm (max pri maximalnej rychlosti), a vysku postavy 191cm aby som porovnal aku rychlost mi doda vypocet. Dost ma totiz prekvapilo ze australcanovi vypocitali frekvenciu kroku 333, Bolt ma priemer 250 (9.7s a 41krokov), ale pri rozbehu je frekvencia vyssia nez v plnej rychlosti, odhadom tak 230?, mensi sprinteri robia 44–45 krokov, takze dajme tomu, ze mozu mat v plnej rychlosti tych 250/min. Iny australsky domorodec v tomto vyskume mal dokonca frekvenciu 375!

Iste ste tiez zvedavy aka ze mi vysla rychlost Bolta podla vypoctov zo stop. No ziadna. Zasekol som sa totiz na vzorcoch:

1. frekvencia = 120/cas kroku * rychlost
2. Rychlost = dlzka kroku/2 * frekvencia * 60/1000

Ak mi niekto poradite jak z tohto vypocitat nieciu rychlost, budem vdacny.

Dalsim skumanim vzorcov som dospel k tomu, ze vobec nedavaju zmysel pretoze V’ je zavisla na dlzke kroku a vyske postavy a to sa prenasobi konstantou. Ale tato konstanta mi vychadza pre muzov v tabulke vzdy ina. Tak neviem… Autor sa odvolava, ze pre vypocet rychlosti pouzil inu pracu (Functional reconstruction of gait from the Pliocene hominid footprints at Laetoli, northern Tanzania.), mozno to trosku skopal a rychlost pravekych australcanov nevypocital uplne presne. Ono totiz nie len rychlost T8 ale aj ostatnych z prveho vyskumu v druhom vyskume velmi vyrazene stupla. Okrem toho spominany postup vypoctu rychlosti ma vychadzat (http://www.nature.com/…90496a0.html) z regresnej analyzy tychto parametrov u moderneho cloveka. Takze postava vysoka ako Bolt s dlzkou kroku 186cm (373/2) asi bezala tych povodne vypocitanych 20km/h a nie 37km/h. Nebolo by to ale po prvykrat ked z chybneho postupu vzniklo senzaciu vyvolavajuce vedecke zistenie a to sa radsej ponechava tak, nez aby sa chyba opravila a zistenie by bolo nudne. Takze superrychli praclovek, alebo zle vypocitana rychlost behu zo stop? Mne to vychadza ako druha moznost?

A co nasa neandertalska dievcina versus rusky sampion v pretlacani.

Hned v uvode svojich vypoctov pise McA, ze udaje o Voyevodovi nema a tak pre urcenie sily jeho bicepsu pouzije primernu velkost bicepsu modernych bodybuilderov. OK.

Trosku viac som si o armwrestlingu precital, pretoze biceps a pretlacanie rukou mi nejak neslo dohromady. A trafil som klinec po hlavicke. Biceps je v armwrestlingu povazovany az za tretorady sval. Nadolezitejsie je predlaktie a sila ruky a prstov. A samozrejme technika. Techniku neandertalka nema a o jej predlakti vela nevieme. No ale kaslat na to. Vratme sa k porovnaniu samotnej sily bicepsu. Sutaz v armwrestlingu ponechajme stranou.

Takze co tu mame. Najprv McA zmietol zo stola dnesneho priemerneho muza. No ani sa nedivim. Jeho udaj, ze dnesny priemerny muz ma obvod bicepsu 11.5in = 29cm ma mierne zaskocil. Taky obvod bicepsu som mal v 15rokoch PREDTYM nez som zacal posilovat. A to som rozhodne nebol nejaky svalnaty tipek pri 179cm vysky len 55kg hmotnosti.

A kym sposobom sme urcili velkost bicepsu neandertalky? Vzali sme pomer velkosti svalu kosti priemerneho muza a stejny pomer sme uplatnili na neandertalku. Zaujimave, a aky to ma zmysel ked niekolkokrat zdoraznujeme, ze neandertalci maju kratsie koncatiny? Ked nesedi pomer dlzky koncatin, preco by mal sediet priemer. A v dalsom texte, su neandertalske svaly umiestnene tak, ze oproti modernemu cloveku maju lepsiu paku a teda mesi sval vyvinie vacsiu silu. To znamena ze z mensieho svalu posobi vecsia sila aj na kosti. To znamena se u takto postaveneho svalu musi byt kost silnejsia, alebo sval mensi. Mozno prave tu sa strati ten maly rozdiel sily bicepsu priemerneho muza (podla mna chlapca podpriemerne aktivneho a typovo skor slachovity, nez svalnaty typ) a neandertalky 112 vs 120.

McA ma ale s neandertalkou vecsie ambicie, chce porazit priemerneho elitneho bodybuildera. Kedze jej normane proporcie nestacia, tak ju necha hypoteticky posilovat. Zaujimave, ze pre urcenie efektu posilovania pouziva opet zistenia z priemernej dnesnej zeny, o kolko moze nabrat svalovy objem ked zacne posilovat. No ale neandertalka zije trosku inym sposobom zivota nez dnesna zena. Mal by teda vobec na neandertalku posilovaci trenink nejaky efekt? Asi trosinku ano, kedze by sme pouzili moderne metody cvicenia a renegeracie ale asi sotva tych 31% ako ma na dnesnu priemernu zenu, ktora svaly pouziva podstatne menej pokial posilovat nezacne.

Aky ma vlasne toto porovnanie a prisposobovanie neandertalskeho dievcata vs elitny bodybuilder zmysel? Preco McA proste nezobral dospeleho neandertalskeho muza a neporovnal rovno jeho? Mohli sme sa vyhnut posilovaniu a prepocitavaniu dlzky kosti a paky. Proste pozrime sa aky mal ten neandertalec velky biceps odhadom podla kostry a mame podstatne presnejsie porovnanie s dnesnymi bodybuildermi. To bohuzial nemame, McA sa radsej pohral s neandertalskou dievcinou a poriadne nam to zamotal a nic poriadne neukazal.

A este trosku porovnania modernejsich casov. Mame tu antickeho skokana do dialky, ktory skocil na starovekych hrach tak daleko ako sa v dnesnych casoch zacalo skakat az v 50tych rokoch. Toto nam nejak naznacit, ze moderny atlet je slaby oproti antickemu? Ved v antike boli sportovci profesionali a moderne metody dnesnej atletiky boli do 50tych rokov tochto storocia len v koliske. Naopak nam to dokazuje, ze to co dokazali najlepsi sportovci v antike, dokazu za podobnych podmienok najlepsi sportovci aj dnes.

Tak zostali tu uz len tie obrovske balvany na ktorych niekto napisal ze ich zvihol, ci niekam zahodil. Mozme tomu verit a nemusime. Ale antika nam poskytla nieco ineho nez neandertalci. Velmi anatomicky presne sochy. Pripadaju vam anticky hrdinovia na tychto sochach silnejsi nez dnesny sprinteri alebo gymnasti. Mne teda nie. O vyslovene silovych sportoch radsej ani hovorit nebudem, Herkules by pri takom Jayovi Cutlerovi vyzeral ako zaciatocnik, ale nechcem to tu zabit odbockou na doping.

Proste pre mna dokaz, ze za posledne tisicrocia ci desiatky tisc rokov nejak clovek geneticky zdegeneroval a nedokazal by pri stejnom zivotnom style od narodenia stejne veci v dospelosti ako to dokazali jeho predchodcovia neexistuje. Hovorim ze posledne desiatky tisic rokov sme stejny, ale neaktivny zivotny styl dnesnych generacii a hladanie tabletiek miesto pohybu robi z PRIEMERNEHO muza sucasnosti po fyzickej stranke trosku oproti aktivnemu muzovi dneska a priemernemu muzovi historie.

>> SlavoK, 08. 11. 2011 21:56:42

Diky vsetkym co to precitali, som to trochu prehnal s dlzkou. :)

>> jans, 08. 11. 2011 20:22:58

Ano dvohodinovy maratonci po takovem vykonu regeneruji dlouho. Ale pritom v treninku behaji maraton za 2:15 skoro kazdy tyden.

Ta potrebna dlouha regenerace ale souvisi s tim, ze oni se pri tom maratonu zmacknou tak, ze mne ani tobe se o tom ani nezda. Kdyby si dali pri to svem maratonu rezervu 5minut, tak pristi tyden muzou bezet dalsi. Kdezto ty bys asi pri regeneraci sotva poznal rozdil kdys maraton nebezel 4:11 ale 4:16.

>> SlavoK, 08. 11. 2011 21:56:42

Slavo, ťa obdivujem, ale aj tak môj názor je :

čítanie „vedeckých“ prác austrálskych „vedcov“ je tak zbytočne premrhaný čas, že užitočnejšie je znovu si prečítať vydanie Rudého Práve zo dňa 22.august1968 prípadne vybrané Husákové prejavy

aspoň ťa to nedoplatie z hľadiska športu a behu

V souvislosti s tématem vlákna mě trochu vrtá hlavou – jak vlastně má správně vypadat ta chůze. Po většinu svýho života jsem chodil s tlustou gumou pod patou a při chůzi jsem prostě ‚zarýval‘ patu do země… (takže asi něco jako sportovní chůze). Teď když chodím v minimalistickejch botách nebo bos… možná je to nějaká paranoia z otřesů … ale prostě mi to moc ok nepřijde. Když se ale pokouším odpérovávat přes špičky/přední část nohy – taky mi to přijde nepřirozený (nemůžu mít při chůzi nohy pod těžištěm, jako u běhu) … asi bych potřeboval nějakej manuál, jak vlastně mám používat tělo k obyčejné chůzi , protože fakt nevím, jak správně chodit rychle bos – buď musím dost pomalu, nebo prostě začít klusat.

K něčemu nám ale ta mohutná zadní část chodidla (pata) musela být dána… a po pravdě nevím k čemu jinému než k chůzi. Jako čistí běžci bychom jí zřejmě měli polozakrnělou a měli bychom tlapky jako šelmy, ne?

>> ghibulo, 08. 11. 2011 23:24:26

závodná chôdza nie je prirodzená pravdilá sú vynútené bafuňármi a má to v moci rozhodcovská sekta, ktorá nechce stratiť svoju moc a dôležitosť všetky snahy o reformáciu pravidiel zatiaľ neuspeli.

ako chodia baletky ?