Taka filozoficka tema a moje informacie velmi laicke. Co je vlasne prirodzeny pohyb pre cloveka. Beh alebo chodza? Cim a k comu je ludske telo vyvinute? Iste nebezca by ani nenapadlo davat takuto otazku. Beh je povazovany za sport podobne ako napriklad cyklistika.

Ked ale clovek zacne pravidelne behat, zrazu mu tento sposob presunu nepripada nejaky neprirodzeny.

Presun behom ma obrovsku vyhodu v setreni casu a tym i schopnosti prekonat vzdialenosti, ktore by pri chodzi predstavovali velku casovu stratu, v omnoho kratsom case. Potrebovali to predchodcovia dnesneho cloveka? Neviem si okrem ustvania koristi predstavit ziaden rozumny dovod. Ale ked uz by som ako praclovek potreboval prekonat niekolko kilometrov, asi by som zvolil beh. Dnesne limity neexistovali – spotene oblecenie asi nikomu nevali, obzvlast ked ziadne nebolo. Prenasanie batohov tiez nebol problem a kluckovanie na ulici medzi pomalymi chodcami taktiez nie. Tazko ale nosit ulovok domov behom. Poskakuje to, rozhadzuje rytmus. Radsej spomalit do chodze.

Pre chodzu aj pre beh najdeme pripady kedy je co vhodnejsie, praktickejsie. Mohli by sme definovat beh ako prirodzeny pohyb bez zataze alebo pri malej zatazi pre jedinca zdraveho? Je v tom pripade chodza nahradne riesenie v pripadoch nadmernej zataze a to ci uz vonkajsej – bremeno – alebo vnutornej – unava, zranenie?

A moze byt jednym z podpornych bodov obhajoby behu ako primarneho sposobu presunu achilova slacha? Cital som, ze ludska achilova slacha je vobec najpruznejsia slacha znama v celej zivocisnej risi. Ak je to pravda preco inak by sa vyvinula ak nie pocas behu a pre beh?

Clovek, ako jeden z mala cicavcov ma vybornu schopnost termoregulacie pri teple. Potime sa po celom tele a vydrzime preto hodiny bezat. Pri dostatku vody aj dni. Clovek dokaze doslova ustvat akukolvek korist, napriek tomu, ze je omnoho pomalsi, ako vacsina stvornozcov (oni sa rychlo prehreju, my nie). Preto clovek vedel prezit (ak pominieme schopnost vytvarat si nastroje a samozrejme evoluciu/vybornu prisposobivost). V chladnom pocasi nas predci vlk a mozna este ladovy medved, ak vsak ideme s teplotami nad 0, mame malo superov.

Beh sa preto pre nas stal prirodzenym. Na dlhe vzdialenosti (stovky, ci tisicky km) je vsak chodza efektivnejsia, lebo setri obmedzene zdroje energie – glykogen. Tuku mame zasob na chodzu skoro neobmedzene – aj ti najchudsi z nas.

Nasi predkovia vsak nemuseli behat kazdy den – ,ozno niekolko dni po sebe, ak potrebovali lovit, ci sa presuvat a potom mali dostatok casu na regeneraciu a doplnenie zasob. Ak zasoby dosli, tak sa znova slo lovit. Vzhladom na dlzku zivota (30–35 rokov) dospeleho jedinca, asi moc casto nedochadzalo k bezeckym zraneniam opotrebenia. Ti, co sa zranili, asi neprezili, takze bol tu aj prirodzeny vyber jedincov.

Kdesi som cital vedecku studiu o tom, ze palec na nohe najjasnejsie dokazuje evoluciu z chodca na bezca. Tiez som ale cital, ze dnesny druh homo sapiens je najzdegenerovanejsi a ze praveky australsky lovec by nechal v prachu vsetkych olympijskych vitazov – od sprintu az po hod ostepom… No neviem.

Presne, termoregulacia je dalsia vlastnost bezca, chodec ju zdaleka v takej miere nepotrebuje.

V suvislosti s tym ma napadlo, jak sa tadicne najrychlejsi sprinter – momentalne Bolt – oznacuje ako najrychlejsi clovek. Pritom jeho vykon je dost smiesny z pohladu inych zivocichov. Obycajny kralik domaci by mu nadelit 2–3s na 100m. Ale sotva najdete tvora, okrem cloveka, schopneho ubehnut 42km pri 30C horucave za nieco malo cez dve hodiny.

Inak som k tym schopnostiam australskych ci inych praludi prekonat sucasne svetove rekordy dost skepticky. V civilizovanejsich krajoch sice uz par tisic rokov je prirodzeny vyber dost v ustrani a tak je supertalentovanych medzi nami menej, napriek tomu sa taky najdu a ich vykony nie su az tak vzdialene tomu co predvadzaju ludia pochadzajuci z oblasti, kde ten prirodzeny vyber fungoval este donedavna skoro naplno. A i na vykonoch dnesnych kenanov sa vyrazne podpisali moderne treningove metody, to co by zabehli pred 50rokmi by na aktualnu americku ci britsku spicku sotva stacilo. A v hode ostepom? Neviem o tom ze by sa k Zelezneho a Spotakovej rekordu teraz co i len priblizovali nejaky domorody australcania. :)

Domnívám se, že tato a takhle položená otázka je podružná. V dnešní době by měla znít: Je pohyb základním prvkem lidského života? Když se podíváme na historii velkých civilizací – od předkolumbovské Ameriky, velké Indie, tzv. římské Afriky a Afriky rovníkové, Mezopotamie po střední a východní Asii, jasně vidíme nesčetné snahy o nalezení sofistikovaného způsobu pohybu na krátké i dlouhé vzdálenosti, včetně využití nových způsobů, např. kola. I v dávné době, např. v Číně, naléželo používání vozů výhradně panovníkovi, který byl ale zároveň příkladem pro druhé hodným napodobování. S tím souvisí i snaha být stejně rychlý a obratný jako on, což mimo použití zvířat zaručí pouze běh. Na druhé straně žádné z historických dokladů a reálii neukazují, že by se běh kdykoliv v lidských dějinách stal u některé z vyšších kultur prioritním způsobem pohybu a přesunu. Daleko zajímavější je sledovat běh v jeho duchovně-filosofickém rozměru, jak to známe z antické filosofie a u nás z uvažování profesora Jana Patočky.

Obojí, běh a chůze jsou stejně důležité a stejně je tomu u zvířat, kromě lenochodů Člověk stejně jako lev nebo kůň mohou se mohou pohybovat chůzí, klusem a během.

Myslím, že se to nedá takhle striktně oddělit.Oba způsoby pohybu měly od té doby co člověk získal schopnost vzpřímené chůze svoje opodstatnění. Běh vyspělejší formy člověka využívaly ke štvaní kořisti přes den, kdy velké šelmy kvůli vyšší teplotě musely odpočívat a chůzi k přesunu na jiné (i velmi vzdálené) stanoviště. Představuju si to, jako migraci třeba u slonů afrických,ty také běh využívají při obraně, nebo útěku před predátory a chůzi při dlouhých migracích za vodními zdroji.

>> mulisak, 07. 11. 2011 16:15:56

To urcite mozu, aj ked napriklad psovite velmi chodit nevedia.

Ale zakladny sposob presunu mi pripada klus. Kon sa chodzou presuva len na kratke vzdialenosti, po luke ktoru spasa napriklad, ale ked chce prekonat 100m tak uz vyuzije klus, ak hlada uplne novu luku tak urcite nie chodzou.

Inak myslim, ze je to chodza, klus a cval. Klus a cval sa lisia sposobom pohybu. Ale clovek ako dvojnozec nema rozdiel medzi cvalom a klusom v technike. Len proste bezi rychlejsie alebo pomalsie.

Ještě k tématu: je zajímavé a pro mne dost těžko pochopitelné (netuším zdroj tohoto uvažování), proč se neustále vracet k pojetí člověka, který během štve zvěř. Vezmu-li v potaz např. území velké Indie nebo severních a tím víc jižních částí Číny, nemůže být o jakémkoliv běžeckém štvaní zvěře kvůli podobě krajiny ani řeč. To samé platí pro severní Afriku včetně Egypta v době, kdy byly celé zalesněné, zelené. Ani v Meziříčí se o štvaní zvěře během nedovídáme nic. A obě Ameriky, popsané od A do Z Frazerem a Straussem, neukazují nic jiného. O člověku a jeho způsobech žití, kterému bychom mohli říkat člověk „ne-historický, člověk bez písma“, pak můžeme spekulovat 24h denně bez jakýchkoliv ověřitelných závěrů. Kde se, prosím, bere ta představa o běžeckém štvaní zvěře ve společnostech, které v několika cyklech změnily své fungování z matriarchátu na patriarchát a naopak, a tím vlastně změnily celý způsob a podobu každodenního života?

>> Komsomolec, 07. 11. 2011 16:35:18

Viac by ti k tomu iste povedal Peter Fabok. Ale v skratke. Vychadza sa z prvotnej teorie ako sa vobec clovek dostal zo stromu na zem – z dovodu suchsieho podnebia doslo k ubytku lesov a vznikli obrovske savany. Stale hovorime o afrike pretoze v tom case boli predchodcovia ludi iba v Afrike. A sposob ustvania sa berie prave ako evolucna vyhoda na tychto savanach. Co sa tyka dokazu, tak v Afrike stale este ziju domorode kmene ktore takto lovia. Vo vyspelejsich civilizaciach – od objavu luku a navratu do lesov – je uz tento sposob lovu dost neefektivny – vyrazne energeticky i casovo narocny a vraj aj kvalita masa je podstatne nizsia ked korist ustves na smrt, nez ked ju relativne rychlo a necakane zastrelis. Mozno skutocne pred 100tis rokmi vedeli ludia behat neporovnatelne s dnesnymi, kedze od tej doby bol zase na bezecku zlozku nizsi tlak prirodzeneho vyberu. Ale nezda sa mi to, kedze kmene ktore takto lovia aj dnes, ziadnymi extra bezeckymi schopnostami neovplivaju – aspon o tom neviem.

>> SlavoK, 07. 11. 2011 16:46:09

Já právě nechápu tohle paradigma: „Stale hovorime o afrike pretoze v tom case boli predchodcovia ludi iba v Afrike.“ Co si pamatuji, tak např. na Stanford University se tahle představa přestala vyučovat někdy koncem 70. let 20. století a nebyla součástí předmětu „prvouka“ ani mých dětí. Antropologický a archeologický výzkum a diskurz je přinejmenším 40 let zcela někde jinde, tak proč stále hovořit o savanách? V tzv. suché savaně bývalo a je 1 až 2 metry suché trávy, v níž se těžko běhá, v tzv. aridní savaně, tj. na jižním okraji Afriky, se běhat dá jen velmi těžko, a v tzv. vlhkých savanách se běhat dá, ale těch v Africe nikdy moc nebylo a není. Díky všem za hlubší vysvětlení. 

Za holkama se BĚHÁ, do hospody se CHODÍ. Kdo nezvládá obojí, musí tu diskutovat …

>> mulisak, 07. 11. 2011 16:15:56

jedna věc je umět se pohybovat, a druhá co je komu přirozenější… pro koně třeba chůze není tak přirozená jako klus…si myslím…možná se mýlim…

Zajímavé je třeba proč jsou schopni losi táhnout na velké vzdálenosti na rozdíl od jiných podobných zvířat…

Terapeut jan Veselý mi vysvětloval, že jeho názor je že je to mimo jiné díky těžkým lopatkám na hlavě (PODOBNĚ JAKO U ČLOVĚKA HLAVA a částečně i trup…u jiných možná i paroží…) , které působí gravitačně…tedy způsob chůze je jiný a los je díky tomu schopen vytrvalostního neúnavného stylu přesunování se…

>> Komsomolec, 07. 11. 2011 16:56:04

Myslím, že se jenom každý bavíte o jiném časovém úseku.

>> Mikis4318, 07. 11. 2011 18:10:08

Také si myslím. Vezmeme-li v potaz tzv. multi-regional theory o vzniku homo sapiens, dojdeme zase k rozvaze, jak by takový člověk mohl štvát zvěř na území tzv. mokré, jižní Číny? A pokud, docela právem, odhlédneme od pozitivistického pohledu darwinistů a neo-darwinistů, objeví se nám člověk docela jiných kvalit a zaměření 

>> muflon, 07. 11. 2011 17:35:20

Nepléct si losa a soba

Los – velký jako kůň (lopatkovité paroží) nepřesouvá se na velké vzdálenosti

Sob – žije ve stádech, velikost jako srnec – je schopen překonávat velké vzdálenosti za potravou

Jestli člověk byl schopen štvát zvěř?

Stačí se podívat na šimpanzy, když loví – je tam i „běh“ pokud se tomu tak dá říkat.

Z tohoto důvodu si myslím, že něco podobného bylo i u lidí.

Někde jsem četl, že lidé v 18–19 století běžně chodili 50km za den (jednalo se o chudé, kteří neměli koně).

(PS: otec mého strýce, jel vydělávat za první republiky do Francie, a jelikož byl z chudé rodiny a neměl na vlak, tak tam dojel na kole – zpátky už přijel jako pán vlakem) 

Asi se nedá říči, že dřívější lovci by překonali současné rekordy, ale asi se dá říci, že byli výrazně zdatnější, než je průměrná dnešní populace.

>> pam65, 07. 11. 2011 17:15:07 Se nediv, závodní sezóna končí.

>> Komsomolec, 07. 11. 2011 18:19:28 Jo až takhle? S multi-regional theory (to je teď hlavní proud? Nevím, asi jsem zaspal) to samozřejmě moc kompatibilní není. Je těžké udělat si na téma, které Slavo nadhodil, „antropologický“ názor, když už základy, z kterých bychom vyšli (historie lidského druhu za poslední milion let) jsou velmi nejasné.

Z biologického pohledu nemám pochyby – člověk k vytrvalostnímu běhu uzpůsobený je. Po mnoha stránkách. Z hlediska běhu v historii lidského rodu to je všechno na vodě. Není mi jasné, co je příčina a co následek. Velký mozek z přísunu bílkovin díky lovu? Nebo lov díky velkému mozku? Nebo přísun bílkovin úplně odjinud (mořské potvory na pobřeží, hmyz), a až následně díky zvýšené kapacitě
rozvoj stopování a lovecké taktiky, včetně štvaní zvěře, výroba zbraní…

Možná jsme vytrvalost nevyužívali k lovu, ale jednoduše k přesunu přes nepřátelsky žhavé prostředí za jakýmkoliv účelem (od jednoho zdroje rostlinné potravy ke druhému). Když mám před sebou 15 km v horku, je lepší to za hodinu a půl v pohodovém tempu uběhnout, než tři hodiny kráčet. To je můj zatím neopracovaný alternativní názor.

>> Komsomolec, 07. 11. 2011 16:56:04

Nevim co se momentalne vyucuje, dokonce si nepamatuji ani jestli me na skole ucili, ze prvni clovek pochazi z Afriky. Takze te o tom ani nechci nejak presvedcovat. Taky mi nejsou jasne otazky, ktere formuloval i Mikis. Co je pricina a co nasledek. Vzdyt uz v case kdy teoreticky nasi predkove slezali ze stromu – ?2mil let? tady zili bylozravce temer stejne jako ted. Dnesni clovek je schopen je ustvat, ale jak by s tim takovy polosimpanz vubec zacal. 

Otazku bych formuloval spise: Je clovek fyziologicky uzpusobeny k chuzi nebo k behu? Zda se prevlada spis nazor, ze hlavne k behu – i kdyz je otazka nakolik jsme zrovna na tomhle webu nezaujati. :)

>> SlavoK, 07. 11. 2011 21:10:44

Otazku bych formuloval spise: Je clovek fyziologicky uzpusobeny k chuzi nebo k behu? Zda se prevlada spis nazor, ze hlavne k behu – i kdyz je otazka nakolik jsme zrovna na tomhle webu nezaujati. :)

Ja by som povedal ze skor k chodzi. Je to energeticky uspornejsi a flexibilnejsi (napr. ked clovek potrebuje nieco prenasat) sposob pohybu. A ludia boli bezpochyby vzdy lenivi… 

Ale aj tak si myslim ze je to akademicka otazka: ludia su jednoducho dobre usposobeni tak na chodzu ako na beh. A aj ked je pravda ze v horucej africkej savane naobed ma vdaka celotelovemu poteniu clovek naozaj vytvalostnu vyhodu, nie som si az taky isty ze by v miernych a severnych sirkach bol na tom vytrvalostne az tak dobre ze by mohol nieco ustvat.

Najlepsimi vytrvalcami su asi aj tak niektore stahovave vtaky, daleko pred clovekom.

Existuje spousta živočišných druhů, které dokáží chodit, ale jen málo, které umí i běhat. Člověk má pro běhání vyjímečně přizpůsobený organismus a z toho mi i logicky vyplývá, že tyto svaly ve svém životě hojně využíval. Máme šíjové svaly pro stabilizaci hlavy, hýžďové svaly, které „chodci“ třeba jako opice nemají, achilovku, umíme nezávisle dýchat na počtu kroků, což zase rychlé šelmy typu geparda neumí a máme výtečnou schopnost termoregulace. Člověk, když slezl ze stromu si tohle asi neuvědomoval, ale určitě mu to dávalo výhody nad ostatními zvířaty, které mohl, ale nemusel využít k přežití. Je dokázané, že v evoluci planety docházelo k různým klimatickým změnám a právě v obodobí, kdy docházelo k úbytku lesů mohla být možnost uštvání zvěře více zajímavou, než-li lovení v tlupách, tak jak to praktikovali jiné druhy.

asi naštvem každého, od darwinistu až po vatikanistu, ale môj osobný názor je že obe ideologie sú principiálne nesprávne a že hádkami medzi nimi sa len zavádza do dvoch slepých uličiek. nejak som nedokázal presne sformulovať čo som si predstavoval a cítil o tejto problematike, teda ako vznikol a sa vyvinul človek, vzťah ku zvieratám a všetko okolo toho.

práve cčera som narazil na zaújimavý článok s info ktorý zapadol do mojich osobných predstáv a hoci mám voči názorov autora mnoho výhrad v iných témach v tejto sa dosť priblížil mojej, vola sa Páleš a má info na strankach Sofia. Konkrétny článok prezentuje model kde človek bol navrhnutý ako všestranný vzorový model živej bytosti ktorá sa dokáže prispôsobiť všetkému a dokáže rôzne činnosti a úzkou špecializáciu z tohto všeobecného modelu sa potom zjednodušením základného prototypu vytvárali jednotlivé bilogické druhy

ak ak prechádzali druhy určitými prispôsobovacími zmenami tak to boli zmeny smerom dole alebo ku krátkodobej špecializácii a po zmene podmienok zanikli alebo to boli zmeny degeneračné teda niečo ako de-evolúcia = degradácia. Toto súvisí najprv s degradácipu na psychickom duševnom stupni a degradácia telesná nasledovala, presne podľa základného prinípu že myšlienka je prvotná, vytvorí energetické pole a hmota ho len neskôr vyplni a tak zmaterializuje myšlienku

aby som to skrátil, tak prvý prototyp človeka bol takmer dnešný človek, a konečne našli fosíliu a publikovali nálezy. teraz vedci preskakujú konečne na tento koncept že predchodca bol takmer človek a žiadna takmer opica neskô§r skupiny predľudí nechceli alebo mezvládali duševný vývoj a sa oddelili a nastala degenerácia týchto skupín, čo je ukázané mladsími fosíliami ľudoopov neandertálcov atd až postupne niektoré zanikli a niektoré zdegenerovali a sa pritom špecializovali na opice rôzneho druhu

v skratke sa teraz používa názov GORILIZACIA, ako pritpol názoru kde sa vraví o ľudskom vývoji z opice.

teda opica nezliezla zo stromu nezačala sa stvať na zadné a nevyvinula sa v človeka ktorému sa nevyvinuli achilovky na beh a chôdzu naopak opici achilovky zdegenerovali, opica stratli bežecké a chodecké predpoklady ale aj plavecké predpoklady, zostala jej len gymnastika ma stromoch.

pre mňa je oveľa zaujímavejšie ale romýšlať nad tým ako degenerovala duša a čo zostalo opiciam zo psychických vlastností, je to agresivita zúrivosť promiskuita kanibalizmus, závislosť na cukre.

v ľudovej slovesnosti je pravda uchovávaná, ak sa hovorí o opilcovi že má opicu alebo je po opici.

človek bol nadizajnovaný na beh a chôdzu a plávanie a sex a gymnastiku a jogu od začiatku, ale aj na rozmýšlanie, cítenie, tvorenie, a na lásku, jej tvorenie a šírenie.

degenrácia duše v posledných 12,000 roloch viedla k tomu čo je dnešná spoločnosť ked zdegenerované duše vládnu a vymýšľajú vojny

>> Zdeněk68, 07. 11. 2011 18:40:54

V tom máš pravdu – jsem schopen uznat chybu…
Paroží losího býka může vážit až 20 kg a dosáhnout rozpětí 160 cm. Tvarem připomíná lopaty…může dosáhnout i čtyř metráků…největší z rodiny jelenní…

… ohledně toho táhnutí losů x sobů…(nejspíš mne popletlo táhnutí cariboo) a asi mne možná ovlivnila i báseň K.Plíhala: „Táhnou losi bílou plání, táhnou za polární září. Když se v září losi páří, dochází ke slosování. A na konci snažení je los v posledním tažení.“ 

>> SlavoK, 07. 11. 2011 16:08:03

Nevravim, ze australski predkovia cloveka museli nutne byt rychlejsi, silnejsi a vytrvalejsi nez dnesni profesionalni sportovci, ale iba, ze som o tejto teorii cital. Ten australsky vedec, co ju sformuloval na zaklade urcitych dokazov sa vola Peter McAllister a jeho kniha ma nazov The Science of Inadequate Modern Male. Tu je clanok s kratkou rekapitulaciou jeho tvrdeni: http://www.dailymail.co.uk/…species.html#…

>> Komsomolec, 07. 11. 2011 16:11:39

„Daleko zajímavější je sledovat běh v jeho duchovně-filosofickém rozměru, jak to známe z antické filosofie a u nás z uvažování profesora Jana Patočky.“

Je to trochu off topic, ale mě by to zajímalo – kde píše Patočka o běhu? Nikde jsem u něj na nic takového a ani vzdáleně podobného nenarazila.

Při nahlédnutí do světa velkých savců nám vychází velmi pomalý klus, občas střídaný s chůzí, jako optimání způsob pohybu. Týká se to jak migrujících kopytníků, pakoně, zebry sobi…, tak i velkých koček, lvi, levharti.., ukázkovým příkladem jsou psovití. Známé dlouhé noční přesuny vlků probíhají v klusu, totéž šakali.

Jedná se o pohyb značně neesteický, ale maximálně efektivní. Při pohledu na takové zvíře má člověk pocit, že padne do deseti kroků, ale ono tím přikrčeným klusem pokračuje dalších třicet kiláků…, vidím v tom i určitou paralelu s ultra 

Vnutit zvířeti nepřirozený a nezvyklý pohyb vede k předčasné únavě, připnu psa na vodítko a pomaým tempem ho utahám na deseti kilometrech, když jindy by klidně uběhl dvacku a ještě se chtěl úak tahat o klacky.

U sebe začínám pozorovat totéž, jak běhám, nějak jsem ztratil schopnost chodit, uběhnout dvacku v pomalém tempu je docela pohoda, ale jak to mám ujít, tak cítím nohy ještě další čtyři dny.

Takže já vidím pro rod homo pomaličký klus s absencí letové fáze jako optimální pro dlouhodobý pohyb.

>> Pavla T., 08. 11. 2011 10:03:57

Omlouvám se, ve spěchu jsem to špatně formuloval, jde samozřejmě nikoliv o „běh“, ale o pohyb ve filosofickém slova smyslu. U vás v Čechách není větší odbornice na dané thema než profesorka dr. Anna Hogenová.

>> Mato, 08. 11. 2011 09:43:08

Ved hej,ja som to tak aj od teba bral.

Nad tym clankom asi skoda diskutovat, nic poriadneho tam neni.

>> Komsomolec, 08. 11. 2011 10:28:15

Mně se hned zdálo, že sis toho asi Patočku půjčil na dodání autority. Mimochodem pohyb ve filosofickém smyslu (jak je u Patočky) nemá nic společného s fyzickým pohybem (a o paní Hogenové si nemyslím, že je naše největší odbornice na pohyb ve fil. smyslu). Omlouvám se všem za off topic.

>> Dav, 08. 11. 2011 10:08:51

Psi mají nevýhodu, že ten vytrvalý, úsporný klus umějí jen v úzkém rozmezí tempa. U mojí fenky retrívra to bylo asi 7 min/km. Se spolužáky jsme jednou vypracovali kvantový model psa. Kvantové číslo jazyka: j=0 (jazyk v tlamě) j=1 (vyplazený) – jiný stav není pozorován. Kvantové číslo pohybu: 0, 1, 2, 3 (stojí, kráčí, kluše, cválá, vše na přesně definovaných rychlostech, jiné stavy nejsou pozorovány), dále třeba uši – v klidu a nastražené. Leh s hlavou vzhůru nebo mezi předními. atd., byla to sranda. Stav kteréhokoliv psa se pak dal určit množinou těchto čísel.

>> Pavla T., 08. 11. 2011 10:42:54

U Patočky má pohyb ve filosofickém smyslu s pohybem skutečným, reálným společného naprosto všechno; jeden z druhého vychází, druhý prvního předpokládá. Také proto si doktorka Hogenová vybrala Jana Patočku pro své velmi hluboké a silné úvahy o pohybu, sportu, dění. Paní profesorka Hogenová je myslitelka a odbornice světového formátu, lepších tu není. V klasické filosofii bychom pak jistě nevedli spor o nejlepšího filosofa posledních 50 let v Československu. Je jím dle mého soudu prof. dr. Stanislav Sousedík, u žen pak jednoznačně genius české filosofie prof. Lenka Karfíková