Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

ROZHOVOR: Vedení triatlonu chybí předseda s jasnou vizí a mandátem

ROZHOVOR: Vedení triatlonu chybí předseda s jasnou vizí a mandátem
foto: Česká triatlonová asociace

Aneta Grabmüllerová | 08.08.2019 | přečteno: 857×

Čtyři roky vedl Jaromír Horák Českou triatlonovou asociaci. Jako předseda do ní vlil novou krev a vytyčil nové směry a cíle. Pět let ve funkci vydržela jeho nástupkyně Lenka Kovářová, od jejího odstoupení však na podzim uplyne už rok. Jak se na aktuální dění v ČTA dívá její předešlý předseda a bude se chtít znovu ve vedení angažovat?

V roce 2010 jste do vedení ČTA šel s tím, že bylo potřeba nastolit řád v přípravě mládeže a vyladit fungování reprezentace České republiky. Z tehdejší mládeže jsou dnes dospělí závodníci, můžeme tedy říct, že se tento cíl za vašeho předsednictví podařilo splnit?

„V roce 2010 jsem kandidoval do vedení, protože jsem to považoval za nutné. Ano, dětské závody byly jednou z klíčových os a nyní skutečně jsou tehdy 8–9letí na závodech Českého poháru vidět. Stabilní soutěž Českého poháru dokázala postupem času zmotivovat osmi. A devítileté borce a borkyně. Z důvodů velkých výkonnostních rozdílů bylo a je nutné tyto děti v každém ročníku vyhlašovat zvlášť – to je zásadní kvůli motivaci těchto dětí a jejich rodičů. Již 10 let se ve sportovním světě ví, že máme v triatlonu skvělou soutěž aquatlonů a triatlonů. Skvělou, ale malou.“

V roce 2014 jste se rozhodl z funkce odstoupit a přenechat předsednictví Lence Kovářové. Pokračovala ve vašich představách o vedení českého triatlonu?

„Byl jsme prakticky čtyři roky v zahraničí a informace jsem nabíral nahodile z internetu. Moje představy jsou často dosti náročné i pro mě samého. Jak nyní sbírám informace, leccos se podařilo udržet, něco se mi zdá propracovanější a lepší, něco uhynulo. V každém případě znovu Lence děkuji, že mě ve vedení balíku vystřídala a držela špici celé čtyři roky.“

Lenka Kovářová se v loňském roce rozhodla z vedení ČTA odejít potom, co byla nařčena z neoprávněného čerpání dotace. Sledoval jste napjaté dění v ČTA?

„Ano, měl jsem informace od tří lidí. Já nedoufám a nemyslím, že by se jednalo o neoprávněné čerpání dotace. Spíše se mi zdálo, že se to celé stalo málo transparentně, což umožnilo lecjaké spekulace. Ale nechci být chytrý a po bitvě generál. Sám jsem razil cestu mít vše zcela veřejné, včetně sponzorských smluv. I přesto naše konání občas doprovázely anonymní maily a udání. Autora máme někde ve svých řadách, rozmazával věci irelevantní, způsobil spoustě lidí velmi neoprávněně těžkou hlavu. Takže těžko říct, kudy vede ta správná cesta. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Pokud jste v roli předsedy a chcete konat, tak se těmto situacím nedá vyhnout.“

Zřídil jste radu ČTA jako dozorčí orgán. Myslíte, že to byl správný krok?

„Radu ČTA jsem prosazoval, aby byla voleným dozorovým orgánem. Volit exekutivu je podle mého názoru a zkušeností systémová chyba. Když jsem z pozice předsedy odstoupil, Tomáš Petr byl v roli jmenovaného ředitele a Lenka Kovářová byla volenou předsedkyní. Postupem času vnímám a respektuji, že se tato filozofie vytratila.“

Rada ČTA pověřila vedením asociace generálního sekretáře Antonína Bauera, který ve funkci setrvá až do volební valné hromady. Postupuje rada správně, nebo by měla vyhlásit mimořádnou valnou hromadu, na které by se hlasovalo o novém předsedovi?

„Kdybych byl na podzim 2018 členem rady ČTA, tak bych udělal maximum pro to, aby se svolala mimořádná valná hromada co nejdříve, jak jen to bylo možné. Je to absolutně zásadní pro důvěryhodnost celé ČTA. Navíc ČTA nemá jmenovaného ředitele, tudíž zodpovědnost rozhodování a konání je kolektivní, a to je manažersky, marketingově, obchodně, věcně i filozoficky zcela nevhodné. Pro ČTA jako pro organizaci je to trapné až ponižující. Letošní valná hromada musí zvolit předsedu!“

Budete vy kandidovat na předsedu?

„Opakuji, letošní valná hromada musí zvolit předsedu. Říkám MUSÍ, protože si to jako člen ČTA přeji. Věřím, že rada ČTA sama navrhne jednací řád tak, že se řádných voleb dočkáme (i přes to, že řádná volební valná hromada má být až po olympiádě) a že zvolíme předsedu, který bude mít vlastní vizi a dlouhodobou motivaci tuto vizi uplatňovat. Takového předsedu budu ohromně podporovat před, i po zvolení. Lichotí mi, že se mě na to ptáš, ale já letos kandidovat nehodlám. Ale já ti ten míček odehraju zpátky: v triatlonu více než zkušená a navíc v zahraničí vzdělaná sportovní manažerka by čelu ČTA slušela.“

ČTA momentálně nemá generálního partnera. Jak velký zásah do financování asociace to může být? Je to rok před olympiádou fatální pro přípravu sportovců a fungování asociace?

„Do financování ČTA, resp. do finanční bilance sponzorských příjmů, nevidím. Získat a udržet sponzory byla jedna z prioritních os v době, kdy jsem do vedení nastupoval. Získat sponzory pro tak malou soutěž a malý sport, jakým triatlon je, není lehké. Vyžaduje to hromadu správně poskládaných detailů, které nyní poskládané nejsou, viz můj předchozí komentář. Kdyby nic jiného, tak chybí důvěryhodná autorita s mandátem: zvolený předseda. Osobně nyní cítím synergické možnosti, jak získat finanční prostředky, a budu se této problematice věnovat.“

Když jste se s triatlonem před pěti lety loučil, řekl jste, že vnímáte jako svůj manažerský neúspěch, že se vám nepodařilo změnit financování sportu a evidenci sportovců v České republice. České sportovní prostředí teď čeká mnoho změn. Vznikne národní sportovní agentura. Pomůže s přerozdělování financí právě malých svazům, jako je ten triatlonový?

„To je velmi silná a dobře mířená otázka. Faktem je, že se mi během mého předsednictví nepodařilo prosadit nový zákon o sportu, který v sobě například nesl mechanismy rozdělování dotací ve smyslu společenské prospěšnosti jednotlivých sportů a také to, že jako olympijský sport budeme mít aspoň jedno vlastní sportoviště. Bohužel padla Nečasova vláda a s tím i tento zákon, který byl doprovázen bezvadnou metodikou rozdělování peněz do sportu. Pro evidenci a jasné vykazování sportovců jsme toho v mezích tehdejších možností udělali opravdu hodně. Současný stav ale neznám.“

Dalším z cílů, který se nepodařilo naplnit, byla změna vizuální podoby ČTA. Jak vnímáte momentální prezentaci asociace?

„Mým cílem bylo, abychom byli vidět. Série, tiskovky, děti, články, fotky, Czech Tri Series oblečení. Nebylo to lehké ani levné, ale rozběhlo se to. Nyní se mi po těch letech zdá, že je to celé nějaké malé. Jak z pohledu sportovního, tak z pohledu marketingově-obchodního. A to malé, co máme, pro velké partnery atraktivní není. Nezbývá mi než opakovat, že hlavním marketingovým problémem je, že není s kým jednat. Žádný sponzor neudělá dlouhodobou smlouvu s organizací, která nemá jasné vedení s dlouhodobým mandátem a jasnou vizi. Neexistence této osoby v čele je hlavním marketingovým problémem ČTA.“

Na olympiádě bude premiérově závod týmů, Čechy ale s největší pravděpodobností v závodě neuvidíme. V závodě jednotlivců figuruje na postupových místech pouze Vendula Frintová. Zatímco na olympiádě v Londýně jsme měli čtyři reprezentanty, v Riu a nejspíš i Tokiu budeme mít zástupkyni jen jednu. Čím si tento dlouhodobý úpadek vysvětlujete?

„Poznal jsem, jak je sport, resp. triatlon, organizovaný v USA, Velké Británii a JAR. A vím, že tyto země s českou organizací sportu nikdy nedostihneme. Nemáme a zřejmě v dohledné době nebudeme mít takovou základnu, abychom mohli postavit jednu super štafetu a klidně i druhou, záložní štafetu. A to je to podstatné, mít hodně kvalitních závodníků.“

A jak toho dosáhnout?

„Točíme se v kruhu. Tvrdím, že z pár závodů ČP a několika – moc díky za ně! – krajských soutěží nejde sebelepším metodicko-sportovním řízením mít a držet takovou základnu, aby byla kvalitní reprezentace. V ČR se letos snad nejede ani jeden závod na řádných olympijských tratích! Ročníky 2001–3 jsou přesto nyní příslibem. Je dobře to zde uvést, podívat se pokorně na to, co a jak se tady za těch devět let stalo a v tom dobrém pokračovat, rozšířit to. Dám příklad: ČR bez dálniční infrastruktury nebude mít nikdy ekonomiku tak silnou, jakou mají země, které dálniční síť mají. Analogie ve sportu: infrastruktura, to jsou závody. Závody jsou to, co se musí plánovat, prosazovat, co se musí hýčkat a hlavně financovat. Od série malých (ale kvalitních) závodů pro děti od 8–9 let, pak pro dvouleté kategorie v malých městech, až po závody, jako je třeba Challenge Prague nebo SP v Karlových Varech. Tato pyramida musí mít nikoli desítky, ale stovky závodů. To nechť je naším cílem, který za dalších x let vyprodukuje nové Venduly Frintové.“

Co je tedy špatně?

„ČTA dnes (dík tomu, jak jsou centrální finanční mechanismy nastavené) vyplácí majoritu státních peněz prioritně na sportovce namísto na pořadatele závodů. To může fungovat pro sport, který má sportoviště, nikoli pro triatlon. To je prostě systémová chyba. Je tedy nutné prosadit změnu této dotační legislativy. K tomu musíme mít silného předsedu, který bude mít jasný mandát, a který se o tyto věci bude prát. Mně se to nepodařilo, někdo nový to snad dokáže.“

Komentáře (Celkem 0)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

Aneta.Grab žena 08.08.2019 13:49:50

Čtyři roky vedl Jaromír Horák Českou triatlonovou asociaci. Jako předseda do ní vlil novou krev a vytyčil nové směry a cíle. Pět let ve funkci vydržela jeho nástupkyně Lenka Kovářová, od jejího odstoupení však na podzim uplyne už rok. Jak se na aktuální dění v ČTA dívá její předešlý předseda a bude se chtít znovu ve vedení angažovat?
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.