ať se koukám kam se koukám, na tréninkové plány tady na foru nebo na jiné blogy, zdá se že to fšem jde do kopru: naražený sval, natažená achilovka, zlomená ruka, zánět okostice, rozřezené prsty… prostě jakoby někdo uříz vrchlolům celoroční přípravy špičku.

• je to (klasicky) přemírou tréninku?
• je to (letos zvláštně) nečekaně chladným počasím?
• je to normální, a jen se mi to (paranoidně) zdá?

ed, t.č. opět neběhací

Možná jsou po mírné zimě všichni už uběhaní a ta náhlá změna počasí to ještě zhoršila. Ale je to individuální, jako všechno.

Je to skor vecou nestastnej nahody. Ked si niekto zlomi ruku, rozreze prsty ci narempluje sval, tak to len tazko mozno pripisovat pocasiu, unave, ci prehnanemu treningu. Nehody sa stavaju- niekedy vinou nepozornosti, inokedy cudzim pricinenim… Typicke bezecke zranenia (namozeniny, svalove zapaly, natrhnute slachy) su tym cim su- typickymi.

V mém případě se jedná o kumulaci únavy po závodech, přemíry pracovních povinností, a plánovaného odjezdu na svátky do Tater. V této situaci není na běh příliš chuť,ale hlavně čas.

U mě jde skoro o podzimní tradici. Kdyby mě na podzim něco nebolelo, tak mi to už bude připadat podezřele :)

jasně… vím že hledám souvislosti v nesouvislých jevech. ale stejně mi to nedá – říkám si, že nešťastná náhoda přeje unaveným. když je člověk fit a plný síly tak se jí spíš vyhne. realisticky vzato jde asi spíš o optický klam než statisticky významný počet (běžeckých i neběžeckých) zranění – pokud jich eště nepřibude :mad:

Nemozem hovorit za inych, ale v mojom pripade bolo jednoznacne zavinenie na strane egoistickeho a nepozorneho pasaziera v aute. Ani pri maximalnej pozornosti som sa nemal sancu vyhnut kolizii. Shit happens…

Jejda, Mato, tebe srazilo auto!? Přeji Ti brzké uzdravení… Musel jsem se ozvat, protože jsi použil oblíbený citát mého hrdiny Forresta Gumpa…bejvá…Držím pal­ce.

Kdybych byl pověrčivý, tak bych řekl, že se něco děje. Přeci není normální, aby po té, co jsem snížil svoji kilometráž skoro o 50%, relaxuji (plavání, masáž, vířivka) a protahuji (včetně ABCdy) jako nikdy v životě, procentuálně jsem zvýšil kvalitu (tempové běhy) z celkově naběhaných km, aby mě začaly zlobit šlachy na achilovce. Sice jsem běžel dvě desítky týden za sebou, ale na to by to snad vzhledem celkovému tréninku a naběhaným km nemělo mít žádný vliv … A jak k tomu došlo? Běhám podle tepové frekvence, v plánu mám na minulý pátek 16km běh při 145TF (80%TFm). Ráno (v noci) cítím škrábání v krku, což je u mě klasický příznak počínající virózy. Odpoledne vybíhám, do 13. km je to v pohodě, poslední km chci průměrné tempo dostat pod 5min/km, tak malinko zrychluji, i když tu nohu začínám již cítit, že není něco v pořádku. Bohužel jsem to doběhl, protože jsem si myslel, že je to prkotina, zvláště když jsem s tím nikdy neměl žádné potíže. Je pravda, že v CASRI mi říkal ten vyšetřující, že mám kotníky pevné, ale levá je prý horší. A měl pravdu! Takže se teď pajdám, a Stromovka a celá příprava je v háji. Dal jsem dva dny volna (takhle dlouhou pauzu jsem neměl skoro rok), včera uběhl 6km, ale dneska po 200m jsem se obrátil k domovu. Takže musím dát svoji historicky nejdelší aspoň 10-ti denní „neběhací“ pauzu, a potom se uvidí. Protože se vším se dá běhat (bolely mě kyčle, koleno), ale s tímhle opravdu ne. Ještě že jsou také další maratony, to mě naplňuje optimismem … :).

taky se přidám do mlýna: v létě jsem si přetrhnul přední zkřížený vaz a při tom mi v jednom rohu trochu prasknul meniskus (poznali to na magnetické rezonanci), takže k běhu se vrátím nejdřív po vánocích a ani to není jisté.. doktor říkal, že operace je zbytečná, že stačí posílit kvadriceps, který by koleno měl udržet stabilní i bez onoho vazu (ani nechtějte vědět, co se stane se stehnem po dvou měsících v ortéze..)

takže teď posiluju kvadriceps, jezdím hodně na kole, chodím na rehabilitace a sleduju, jak se pomalinku polehounku z původního rosolu začínají opět rýsovat bývalé tvary kvadricepsu :)

já si za své neběžecké zranění mohu jen vlastní neopatrností – strčil jsem ruku mezi železnou trubku a železnou palici. s počasím to určitě souvisí: kdyby nepršelo, díval bych se nahoru… mimochodem: nenapadá vás jak se udržovat v kondici i v situaci, kdy si nemohu dovolit žádné otřesy (tedy ani běžet s rukou přivázanou k tělu, ani kolo)?

Leda zkusit inline, ale nesmíš upadnout. :| Nebo rotoped bez držení. Ale obojí je spíše pro zpomalení pádu kondice, než na udržení.

Eliptický trenažér, použitelný u bez madel.

dík za tipy, teda realistickému forrestovi. našel sem si kde je maj – ale pak se ukázalo bez haksny si od nás ze vsi do žádného fitka nezajedu ;) bydlení v lese má i své stinné stránky :/

Tak se přidávám ke klubu hypochondrů: Letošní Kladno jsem běžel po viróze a s bolavým kolenem (snad jsem se již dostatečně poučil a maraton poběžím jen pokud budu zcela zdráv), tepovka od 1/2 srpna o cca 10–15 vyšší – zřejmě přetrénování. První 3 týdny v říjnu jsem neběhal vůbec (koleno KO), přibral jsem 3 kg. teď běhám obden 5–10 km, volně, sem tam fartlek. A stejně mě ta hnáta začne po cca 5 km zlobit :(

[quote=mapo]Přidám něco inspirujícího pro všechny: „Bolest je kamarádka, díky ní víš, že žiješ.“ (D.Marcinko „Profesionální válečník“)[/quote] Ahoj Martino, už jsem se lekl, že i Ty si budeš stěžovat. To si nedovedu u Tebe představit. Už se těším na Porubu.

Nechci se vymlouvat, ale faktem je, že jsme si prožili ( proběhali ) nejdelší zimu 05/06 a nejteplejší léto 07 za posledních 100 let. To se musí na organismu adaptovanému na mírné klima projevit. Můj HW už delší dobu žadoní o „voraz“, jinak za sebe prý neručí .

Já jsem v pohodě a nic mě nebolí, ale je fakt, že moje tréninkové objemy jsou mnohem nižšší než většiny zde diskutujících.

http://behyaostatni.blog.cz/