Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

NA TRÉNINKU S...: Legendou českého triatlonu Karlem Zadákem

NA TRÉNINKU S...: Legendou českého triatlonu Karlem Zadákem
foto: archiv Michala Pilouška

Michal Piloušek | 26.06.2018 | přečteno: 724×

U Boudy u Josefa sedí nenápadný chlapík s malinovkou a za ním je opřený modrý Trek. Po měsíci se potkáváme u stejného baru, kde jsme se naposledy loučili po duatlonu Hus Muž. Karel Zadák je sice z Brna, ale Šumava mu přirostla k srdci.

„Objíždíme všechny hory, ale Šumava a Jizerky se mi líbí nejvíc, je tu fakt krásně,“ říká. A není to fráze, kterou by si chtěl naklonit místní patrioty, kteří přišli na dopolední kávičku ke Křišťanovickému rybníku. Tentokrát nepřijel závodit, ale projet si trasu Xterra Czech. Tak nasedáme na kola a rychle vyrážíme po hrázi rybníka.

„Tahle hráz má docela drsnou historii, pořád jim tekla a nevěděli, co s tím. Okolo zrovna jeli kočovní cikáni a poradili místním, ať tam zakopou dítě a ono to přejde,“ vyprávím legendu ještě pln sil. „To je drsný,“ říká Karel a přidává do lesa na tempu.

Bylo mi dopředu jasné, že stačit tak zkušenému borci, který si letos navíc klade vysoké ambice, nebude jednoduché, tak raději přestávám vyprávět a snažím se přiučit od mistra něco techniky.

Stoupáme okolo bunkrů, které československá armáda vystavěla ve 30. letech minulého století jako obranný val proti německé agresi. Ostatně v okolí Prachatic je takových bunkrů několik desítek. My jich po trase míjíme deset, ale Karel, stejně jako každý jiný turista, si všimnul jen dvou nejvýraznějších.

První část tratě biku české Xterry vede po přírodních singletracích, dřív se říkalo pěšinkách, a tak si užíváme bikingu v panenské přírodě a moc nepovídáme. Hlavou mi jde, jak už se pozapomnělo na úspěchy, kterých Karel dosáhl v terénním triatlonu. Vždyť on vyhrál pětkrát v šesti po sobě jdoucích letech domácí mistrovský titul! Stal se celkovým vítězem evropského poháru Xterra. Několikrát stál na bedně ve svěťáku a taky v roce 2008 dosáhl nejlepšího umístění českého borce na našem závodě Xterra Czech, když skončil těsně druhý.

„Jo to všechno bylo, teď musím znova nabrat cit pro horské kolo, pokud chci jet s nejlepšími, nemůžu ztrácet ve sjezdech,“ skromně říká jeden z mála borců, kteří na vrcholové úrovni kombinují terén a silnici. „Týden před Xterrou jedu Pálava race, tam se nesmím moc utavit.“

Pomalu se dostáváme na širší cesty okolo řeky Blanice, a tak je možnost si víc povídat. „Ke sportu mě dostal táta. Vlastně jsem do 14 let nic nedělal naplno. Běhali jsme třikrát týdně, hrál jsem stolní tenis, občas hokej za naší vesničku. Pak jsem přešel na veslování. To mě bavilo moc, jezdil jsem na kole na přehradu do loděnice, tam a zpátky,“ vypráví borec, kterému letos bylo 40 let.

„To mohla být dobrá regenerace, co?“ ptám se. „No, nevěděl jsem to tehdy, ale byla. Navíc jsem ušetřil čas. Autobusem a tramvají to byla hodina a půl. Takhle chvilka a ještě jsem si zasportoval! Pak jsem přijel domů a jen jsem do sebe nasoukal strašně jídla a padl do postele,“ vypráví mi zážitky z dětství, jako by to bylo včera.

„No a jak se stalo, že jsi odešel od veslování?“„Moc se nám dařilo, byl jsem mistrem republiky i jsem cestoval po evropských regatách, ale pak začal být znát rozpor mezi brněnskou a pražskou školou. Neměli jsme srovnatelné podmínky a trenéři nám dávali dost sodu. Přestalo mě bavit být závislý na rozhodnutí papalášů. Pak navíc přišla vojna a já se nedostal do Dukly. Tím bylo vyřešeno,“ vypráví trošku s lítostí Karel.

„No jasně vojna, úplně bych zapomněl, jak jsi tím prošel?“ „Dobře, protože si mě vyhlídnul takový slovenský lampasák, který sháněl borce do ping-pongového týmu. Zjistil, že hraju, pak jsem ho porazil a už jsem byl jeho. Dali mi boty, kolo a hlavně opušťáky na trénink. Dokonce jsem nemusel venku nosit uniformu. Pěkně nazout New Balance, obléci tričko a šup na trénink,“ vypráví, jakoby šlo o další díl Černých baronů.

„No a co po vojně, hned triatlon?“ pokračuji v hovoru a to už stoupáme pomalu do trháku ze Záblatí do Hlásné Lhoty. „Kdepak pak jsem se dva roky flákal. Táta mi furt říkal, ať koukám něco dělat. No a já se vymlouval, že nemám kolo, a tak. On už jezdil v té době triatlony v okolí Brna, pak jednoho dne koupil kolo i pro mě a nebylo najednou, na co se vymluvit.“

Pak se Karel odmlčel, přehodil na těžší převod a stoupání, které většina hobíků tlačí, vysupěl takovou rychlostí, kterou jsem snad ještě v těchto končinách neviděl. Na kopci s úsměvem čekal na mou maličkost. Hecnul jsem se a vydřel jsem krpál taky. Protože jsem poté nemohl moc mluvit, tak Karel pokračoval ve vyprávění sám: „První triatlon jsem jel někde u Brna. Hned se mi zadařilo, plaval jsem sice špatně, ale na kole jsem letěl a nakonec skončil okolo 20. místa. Příště už jsem byl osmý, no a pak už jsem pomalu začal tyhle pouťáky vyhrávat.“

„To bylo ale na silnici, ne?“ ptám se. „Jojo, někdo měl silničku, někdo horáka, ale bylo to po asfaltu. Pak mě brněnští borci přemluvili a já se rozhodl zkusit Xterru. Bylo to v Novém městě na Moravě.“ „Jojo, tam jsem taky závodil.“ přitakávám. „No a já tam procitnul, jak na tom jsem,“ říká mi Karel a já cítím, že se závod asi moc nepovedl. „Plavání byl standard, neměl jsem na Kubajze (pozn.red.: Jan Kubíček, dlouhodobě nejlepší Čech v Xterra), ale ztráta by ušla. Pak jsem ale na kole vůbec nedokázal v terénu konkurovat. Ani z kopce, ani do kopce. Dopředu jsem se neposouval, naopak mě někteří předjížděli. Hned, jak jsem dojel, jsem prohlásil, že už tuhle terénní blbost nikdy nejedu. Nechápal jsem, jak může někdo takovou šílenost vůbec vymyslet,“ povídá několikanásobný mistr republiky Xterra a trošku se usmívá.

„Pak jsem se ale naštval a řekl jsem si, že se za rok ukáže!“ „…a pak už jsi v roce 2006 byl mistrem republiky!“ Hádám a trošku tuším dle data narození. „Hostivař a můj první titul, ten závod jsem měl rád!“ Vyprávíme a mezitím klesáme k Čertovu mlýnu, kde musíme zdolat hluboký brod. Oba si užíváme krásné počasí a krásy šumavské přírody. Následující výjezd zase zkouší, kam až sahá rozsah našich převodů. Já mám výhodu menšího převodníku než Karel. Ten poveze i při závodě 36 zubů vepředu. Jak typické pro silové pojetí, které tenhle brněnský sympaťák vyznává.

„Potom jsi dokázal v šesti letech po sobě konkurovat Kubíčkovi a spol natolik, že jsi jen jednou pustil z rukou mistrovskou korunu.“ Vytahuji pečlivě naučenou statistiku. „To byly krásné roky, dařilo se doma i ve světovém poháru. Podíval jsem se po světě, i na Havaj. Prostě vrchol kariéry.“

„Ale proč si pak najednou skončil?“ ptám se celkem logicky. „Přišlo zranění kyčle a kromě toho už mě to moc nebavilo. Každý rok stejné závody, stejní lidé. Potřeboval jsem pauzu,“ vysvětluje a pomalu stoupáme na nejvyšší bod trasy, Černou horu. „Jo to my známe, my si teď s tátou taky dali dva roky pauzy a jsme hned čerstvější,“ přirovnávám pořadatelskou přestávku k té závodnické.

„Ale ty jsi Karle v mezičase zase vesloval, ne?“ „No jasně a hned jsme byli mistry republiky, zase nová výzva. Musel jsem hodně zhubnout, zapracovat na sobě. Změnil se mi i životní rytmus, začal jsem dělat v Triexpertu namísto práce s tátou na opravách varhan. Prostě zase další zajímavé období.“

„A jak, prosím tě, hubneš ze svých pár kil ještě víc?“ ptám se vysokého hubeňoura o váze odhadem okolo 70 kil. „Musíš před závodem držet dietu, vlastně jen polívky a lehké věci. Pak těsně před startem prostě jen potíš kila dolů. Běhali jsem v teplákovce, někdo si dával horkou vanu. Potom jsme zalezli pod peřinu a zase jsme se potili. No, pro laika nepochopitelná věc. Ale museli jsme mít 70 kg, ideálně přesně, aby ti zůstalo maximum síly,“ vypráví mi výživovou strategii z jiného světa a my zase klesáme směrem do Prachatic.

„Hele a proč se teda vracíš zase k triatlonu?“ „Viděl jsem to okolo sebe a musel jsem to zase zkusit. A hned se mi dařilo, vyhrál jsem Krušnomana, TriPrague, prostě mě to zase dostalo. Může za to i moje práce, kde jsem triatlonistům blízko.“

„No a co teď tvůj poslední návrat na Xterra Czech, jak se cítíš zase na horském kole?“ ptám se právě po projetí jedné z technických pasáží na hřebenech Černé hory. „Je to jako to veslování. Nikdy to nezapomeneš, ale musím upravit trénink, abych neztrácel ve sjezdech. Ty jedeš jako blázen, já musím jezdit aspoň tak. Je to o tom sedět na horském kole dost často a pracovat na sobě. Vše se musí vydřít.“

Skromně povídá zkušený matador a mně to těší. „Víš, že už je to 10 let od ročníku svěťáku, kde jsi byl druhý na Hluboké a vytvořil tak maximum Čecha na svěťáku Xterra doma?“ ptám se trošku s narážkou na věk jubilanta, který letos oslavil čtyřicítku. „To je let, ale furt závodí i borci z té doby, v Itálii jel teď Oli Marceau, Honza Kubíček se furt drží v super formě. Je mi ale jasné, že ti mlaďoši nás proženou.“

„K mladé generaci patří i Lukáš Kočař, taky Brňák, který se chystá na Xterra Czech.“ „No, to je borec, je opravdu rychlík, navíc se hodně v poslední době věnuje horskému kolu. To bude velký soupeř i všech světových hvězd,“ skládá poklonu o generaci mladšímu závodníkovi legenda českého triatlonu.

Karel Zadák je prostě jednou z nejméně nápadných, ale přitom nejvýraznějších postav českého triatlonu po roce 2000. Je jedním z mála, kteří na vrcholné úrovni kombinovali a kombinují silniční a terénní triatlon. Získal za svou kariéru nespočet titulů, ale především nikdy nepřestal být závodníkem, který raději pojede na kole na trénink než autobusem.

Pořád závodí sám ze sebou a se svými výzvami. Není asi skromnějšího borce, proto také svolil po náročné vyjížďce na kole s natáčením a focením běhu v centru Prachatic. Přijeďte v půlce července na Xterru a uvidíte jej v akci!

Komentáře (Celkem 0)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

Pilda Michal muž 26.06.2018 13:10:36

U Boudy u Josefa sedí nenápadný chlapík s malinovkou a za ním je opřený modrý Trek. Po měsíci se potkáváme u stejného baru, kde jsme se naposledy loučili po duatlonu Hus Muž. Karel Zadák je sice z Brna, ale Šumava mu přirostla k srdci.
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.